iDNES.cz/ Jak jsem se mýlila v případu Michalakovych

Přiznávám , mýlila jsem se. Od samého začátku, když jsem se v roce 2013 s případem zcela náhodně seznámila.

Nevěřila jsem, že je něco takového možné. Připadalo mi to jako čirý výmysl.

Brzy se mi podařilo zkontaktovat dvě veřejně neznámé osoby, které zde v ČR spolu s rodinou bojovaly za pomoc státu. Zjistila jsem veškeré informace a nestačila zírat.

Napsala jsem stovky mailů politikům v ČR, významným osobnostem a odborníkům. Neziskovým organizacím, nadacím, sdružením.

Redaktorům a šéfredaktorum všech významných českých médií.

S jediným cílem. Aby se toho někdo ujal a přiměl nečinne české úřady hájit práva českých občanů v zahraničí. Tak jak to např. stojí v každém českém cestovním pase.

Z politiků mi jich odpovědělo jen pár, negativně. Buď neměli čas nebo to nespadalo do jejich kompetence. Stejně tak osobnosti a odborníci.

Z médií mi odpověděli všichni. Negativně, kromě České televize.

Po sérii mailů s redaktory České televize bylo ujednáno, že o případu natočí reportáž ke konci roku 2013.

A potom se to najednou stoplo, prý z finančních důvodů.

Zklamaná přístupem české veřejnosti a médií, založila jsem na idnes blog a o případu začala psát sama.

O otřesném jednání norské socialky vůči klukům samotným, vůči celé rodině.

O tom, jak na matce slibovali, že jí syny vrátí až odejde od manžela.

O tom, jak psychologové psali posudky na rodinu až tři měsíce po odebrání kluků. A jaké protichůdné tvrzení v nich jsou.

O tom jak lékařská vyšetření kluků ihned po odebrání popřela zneužívání a násilí. O tom, jak to popřela i ošetřující zdravotnice, ke které kluci od narození pravidelně chodili.

O tom, jak poté trestní soud rodiče sprostil všech obvinění, ale najednou socialka dodala nové „důkazy“, tj. opět tvrzení třetí osoby. Které opět nepotvrdily ani výpovědi kluků ani nebyly podložené žádnými důkazy.

O tom, jak bratry rozdělili do dvou rodin. S oficiálním vysvětlením, že spolu byli pro pestounku nezvladatelni a mladší ( 2 a půl roku) na sebe strhával veškerou pozornost a ubíral ji tak staršímu.

Více čtěte ZDE 

 

Pomozte nám, prosím, sdílet a šířit tento článek. Děkujeme